Pár základních pojmů pro začínající autory

Často se stane, že v propozicích soutěže naleznete něco, s čím si nevíte tak úplně rady. Některé soutěže popisují hodně detailně, co a jak máte udělat (to, když porotci mají opravdu hodně špatné zkušenosti), někde jinde se jenom dozvíte, že text máte poslat v “normostranách” a nic víc.

Na této stránce tedy naleznete ty věci, o kterých vím, že se na ně začínající autoři ptají nejčastěji nebo u kterých dochází nejčastěji k nějakým nedorozuměním…

Normostrana

Normostrana se používala v době psacích strojů, kdy se počítalo 60 úhozů na řádek a 30 řádek na stránku. V době počítačů a proporcionálních písmen (i je mnohem užší než m) se uznává cokoliv, co jako normostrana jenom vypadá. Dosáhnout se toho dá snadno:

• Okraje – rozumné (tak, aby se stránka dala na okrajích snadno držet)
• Mezera mezi řádky – 1,5 řádku (formát – odstavec – řádkování)
• Velikost písma 12 až 14 (formát – písmo – velikost písma)
• Písmo nejlépe  Times New Roman (rozhodně ne žádné speciality)

Prostě jednoduchý a neformátovaný text, který se dobře čte. Vžijte se do situace porotců, kteří musí přečíst třeba padesát povídek a mají na to týden. Cokoliv, co jim čtení usnadní, je pro vás k dobru.

Normostrana se také počítá jako 1800 znaků (včetně mezer), pak lze rozsah zjistit jednoduchým přepočítáním.

Počet znaků

Dnes se většinou rozsah soutěže uvádí v počtu znaků. Pozor – znaky se počítají i s mezerami! Jejich počet lze zjistit snadno (soubor – vlastnosti – statistické údaje) a je dobré rozsah dodržovat. A stejně tak pozor, abyste nezaměnili počet znaků za počet slov (nové verze MS wordu ukazují rozsah na spodní liště programu, ale právě nikoli ve znacích, ale v celých slovech).

Celková úprava prací

Ani tohle není žádná věda a existuje několik pravidel, která se skutečně vyplatí dodržovat:

• Dodržujte podmínky: jejich zjevné porušení vás může v očích porotců nechtěně srazit („když ten člověk neměl ani tolik snahy, aby si pořádně pročetl podmínky, proč já bych se měl snažit, abych pořádně pročetl jeho povídku?“)
• Text zasílejte co nejčitelnější (viz. Normostrana), tištěný pouze z jedné strany, sešitý sešívačkou (nejlépe v levém horním rohu). Stránky očíslujte. Praxe ukázala, že takováto úprava je pro porotce nejschůdnější (čtou povídky nejenom doma, ale i na cestách, za chůze apod.)
• Tiskněte černou barvou na bílý papír a obecně se vyvarujte jakýchkoliv dalších výtvarných či jiných experimentů.
• Pokud práci zasíláte elektronicky, pak použijte formát textu, který je vyžadován v propozicích. U nových wordů se vyplatí uložit dokument tak, aby šel otevříti i na starších verzích progamu (tedy ne jako *.docx, ale jako *.doc; stejně tak, pokud používáte Open Office neukládejte to jako *.odt, ale v nějakém formátu, který svede otevřít i jakýkoli jiný textový editor. Ideální je *.doc nebo *.rtf)

Anonymita soutěží

Některé soutěže jsou anonymní. Jak přesně v takovém případě postupovat zjistíte vždy v propozicích dané soutěže. Nejběžnější je připojit do zásilky k povídkám ještě zalepenou obálku s vašimi údaji (většinou jméno, adresa, seznam povídek a emailový kontakt). Na obálku se vyplatí napsat i názvy povídek. V případě, že soutěž je anonymní a práce se zasílají elektronicky, vyplatí se zařídit si nějaký neutrální email (třeba se jménem vaší postavy nebo světa) a osobní údaje poslat v externím souboru (jako přílohu, aby nebylo na první pohled vidět, o koho jde).