Ze spisovatelského deníku

Pracujeme na posledních úpravách knihy „Když se pohne les“. Což je skvělé - dokud se člověk nepodívá do kalendáře. Je to pět let od vydání poslední knihy. Pět dlouhých let, díky kterým vlastně začínáme úplně nanovo.

Co se tedy za poslední dobu událo?

Pracujeme usilovně na knize. Jsou hotové ilustrace (a moc se mi líbí), dělá se obálka, vnitřek knihy je po korekturách a já začínám vymýšlet propagační aktivity, aby se o mě mluvilo. Ale jsem marketér na klíček, takže to zase tak slavné nebude. Spíš než co jiného si hraji na facebookové stránce Černého hvozdu… obrázky přikládám  k tomuhle článku a sami uznáte, že Barnum nebude.

Vzniklo několik nových povídek, které se porůznu někde objeví. Jedna by měla vyjít v Pevnosti zároveň s vydáním knihy. Jmenuje se to Z nočních můr. Příběh té povídky je docela zajímavý - vznikla totiž z pocitu vyhoření. Celý den jsem měl pocit, že nedokážu udělat vůbec nic, v práci jsem se plácal od úkolu k úkolu, v depresi, že to nemá žádný smysl, že se mi nic nedaří a že všechno stojí za starou bačkoru. A pak jsem sedl ke stroji a během dvou hodin to celé napsal (a během dalších dvou týdnů usilovně opravoval, samozřejmě)… ale po dlouhé době to byla celá povídka, byť krátká, která ze mne vytryskla jako… jako… prostě je dobrá!

V připravované antologii Legendy: démoni bude povídka Tři měďáky za vlčí hlavu, v níž náš starý známý hejtman Zdeněk z Kozího hrádku ke stáru řeší jeden případ, který mu zamotal hlavu před mnoha lety, hned poté, co jako mladík nastoupil do úřadu. Taky to vzniklo celkem zvláštně - byl jsem na náhledu tvůrčích dílen, které jsem zařizoval do knihovny, a jedno cvičení si udělal společně s autory. A tak jsem napsal kus klasické pohádky ve stylu severské detektivky… a z toho pak napsal celou povídku. Zbývá jen otázka, kdy to vyjde. Snad někdy ano.

Teď usilovně mí betačtenáři čtou povídku Na stezce. Příběh mladého rytíře a kejklířů - to už jsem zpracoval několikrát, takže jde asi o nějaké niterné pnutí. Tož je otázka, jestli ta povídka je fakt hodně dobrá, nebo jenom díky tomu přijde hodně dobrá jenom mě.

A Černého hvozdu ještě není dost, protože usilovně drtím další knihu, mám už pár desítek stránek, mám hlavní hrdiny, mám plán a mám chuť. Mám ale i jiné povinnosti a nemám čas, takže situace na pendrek!

Nicméně, co se zatím rýsuje? Opět je tu Černý hvozd. Opět tu jsou skvělí hrdinové - mladý pytlák Krahujec, krásná Ždanka, kterou lidé vyrvali z moci černého hvozdu. Voják Meyrink. Paladinové… a mnozí další. V plánu jsou krvavé bitvy, milostná vzplanutí, otázky života a smrti… Jsem teprve na začátku a co mám vymyšleno, prozrazovat nechci, protože bych vás připravil o překvapení.

Z úplně jiného soudku je povídka Návrat do Brožova. Jde o součást projektu, kdy na larp Zlenice zavítají někteří spisovatelé, nechají se inspirovat a napíší povídku, což by pak mělo dát dohromady celou knihu příběhů z herního světa. Uvidíme, co mi na to nakladatel řekne…

A na vydání čeká povídka Dokud nás smrt nerozdělí, kterou jsem zasadil do českého pohraničí roku 1945. Vyjde totiž v antologii věnované náckům - Ve stínu říše. Vydává nakladatelství Epocha a venku by měla být prý také do vánoc. Letos jsem holt nějaký produktivní…

Nu, a co spisovatel dělá, když nepíše? A nehraje si na facebooku? O tom třeba někdy příště ;-)