Pohádka o prokletém DVD

Text vznikl v roce 2011 v době, kdy jsme ještě všechna DVD měli doma…

 

Vše na počátku vypadalo neuvěřitelně snadno. Uděláme audioknihu, vydáme ji na cédéčku a přidáme jako bonus ke skutečné papírové knížce. To, co mělo být hotové během pár dnů, maximálně týdnů, sežralo půl roku a tolik času, až se tomu těžko věří. A aby toho nebylo málo, stala se audiokniha stínu Černého hvozdu lapačem smůly.

 

Všechno to začalo v páteční večer na Libušíně. Jde o jednu z největších „středověkých“ bitev u nás, která se těší dlouhé tradici. Dačičtí – skupina historického šermu, se kterou jsem pokrevně spojen – sem jezdí dlouhá léta.

V historickém táboře mne v průběhu let potkalo mnoho věcí, kvůli kterým stojí za to na Libušín vzpomínat. Ať už jde o pletky milostné, pletky alkoholické či pletky kulturní. Poprvé jsem zde slyšel kapelu Fiannan, a stejně tak mě neskutečně dojalo, když jsem slyšel písničku našeho rodinného přítele-písničkáře, který nedlouho předtím dobrovolně opustil náš svět. Stejně tak jsem zde poprvé ochutnal rozličné množství nápojů a potkal řadu lidí, které od té doby nějakým způsobem v životě potkávám i nadále.

Libušín roku 2011 se stal dalším z řady těch „důležitých“. Právě zde totiž proběhl onen osudný rozhovor:

Jirka Pobuda: „Tak jsem dodělal další svojí audioknihu.“

Já: „A co bude dalšího.“

Jirka Pobuda: „No, ještě nevím. Musím se nad tím pořádně zamyslet.“

Tehdy jsem se pokusil o vtip: „A co třeba tu mojí věc?“

„No, to by vlastně šlo… Jak je to dlouhý?“

A už to jelo. Tenhle okamžik, který proběhl v mlžném oparu dobré medoviny, dobrého piva a dobré nálady byl oním spouštěcím okamžikem. Protože netrvalo dlouho a Jirka Pobuda, známý to muzikant, divadelník i šermíř, začal Stín Černého hvozdu skutečně namlouvat. Bylo na čase to nějak vymyslet.

 

Mé druhé jméno je megaloman

Z původního plánu vydat ke knize jenom audioknihu jenom sešlo. Chtěl jsem nejlépe obyčejné cédéčko, v nejlepším případě minidisk, který by se do knih malého formátu, jaké Straky na vrbě vyrábí, snadno vešel. Jenže v okamžiku, kdy Jirka byl s vyprávěním v polovině a už tehdy se nahrané části vešly stěží na jedno CD, jsme pochopili, že tudy cesta – bohužel pro nás – nevede.

Pravdou však zůstává, že audiokniha stojí za to, jak dokládají zatím i některé reakce. Text je doplněn hudebními předěly a tam, kde hlavní hrdina zpívá, se objevuje i zpěv. Tohle zlepšení nás napadlo až v průběhu načtání, když jsme zjistili, že košatost textu bez zjevnějších předělů je hrozně matoucí. Nakonec se toho Jiřík zhostil na jedničku a i když nejde o profesionální výkon profesionálního studia, rozhodně nejde o žádnou žabařinu, ale kvalitně odvedenou práci, před kterou hluboce smekám.

A tak jsem vymýšlel, čím dalším tenhle disk obohatit (protože zase prodávat skoro prázdné DVD taky nebylo zrovna ideální). Část těch věcí přišla sama – ukázky, recenze, rozhovory, ilustrace a další drobnosti. Velký prostor měl být věnovaný knižním trailerům, jež vznikaly v dílně tvůrců amatérského fantasy filmu Polomrtvý.

A stejně tak jsem tam chtěl dát i něco z hudby – kapela Hakka Muggies hraje kromě jiného jeden z mých textů, který jsem lehce upravený použil i do knihy. Na dotaz, jestli by tu písničku poskytli, se mi ozvali nazpátek s návrhem, že by natočili rovnou několik zbrusu nových písniček, které vycházejí z textů, které se v knize objevovaly. Na to se nedalo nekývnout.

Nakonec se tedy sešla pestrá směsice materiálů a já to začal pomalu skládat dohromady. Datum vydání knihy se blížilo a my to potřebovali stihnout. Z některých původních plánů sešlo, protože bychom to nestihli zrealizovat (nebo bychom na to prostě neměli).

Vytyčil jsem si cíl, že DVD bude k dostání v omezené míře, že bude odměnou pro ty, kteří si jej „zaslouží“. Nepustíme jej do velké distribuce, ale bude k dostání na některých akcích, přímo od nakladatele, na koncertech Hakka Muggies a ve vybraných obchodech (Krakatit, Čáslavská, Londýnská). Prostě že podpoříme prodej knih tam, kde je to zapotřebí, kde se o nás, české autory, dobře starají. Naučíme lidi, kteří kupují knihy bez rozmyslu v hypermarketech, zase chodit do malých knihkupectví, kde knihkupci zboží rozumí a knihy milují.

Další plán počítal s tím, že společně s knihou Mrtví muži netančí bude DVD za výrobní cenu, samostatně pak za cenu plnou. To abychom podpořili prodej knihy – zákazník by tak dostal vlastně za cenu jedné knihy dvě – jednu tištěnou a jednu namluvenou.

Jestli se to všechno povedlo? To ukáže teprve čas…

 

Kdo nás proklel?

Jenže pak nás začala pronásledovat smůla. Začalo to samotnou výrobou. Chtěl jsem, aby se DVD v počítači spustilo samo a hledání vhodného programu, který by byl zadarmo a přitom neodporoval autorským právům, se protáhlo na pár dní. A naprogramování trvalo dalších pár dní. Pak tam cosi haprovalo u podkladů pro potisk. Všechno jsme zvládli na jedničku – ovšem firma, která garantovala výrobu do dvou dnů, nikoliv.

Kniha Mrtví muži Netančí, jejíž mělo být DVD přílohou, se křtila v sobotu 24. září na akci CONiáš. Ještě v pátek jsem zoufale čekal, jestli se výroba stihne. Nestihla.

Provozní a výdejní doba firmy, která placky množila a potiskovala, končila v 17.00 hodin. V 16:55 mi přišla zpráva, že to je hotovo. K vyzvednutí v pondělí… S křížkem po funuse. Na druhou stranu musím uznat, že až na tenhle zádrhel (i když zásadní) byla spolupráce vcelku příjemná a kdyby všechno bylo včas, dnes bych je chválil a vynášel do nebe.

Nicméně jsem se nezalekl a operativně jsem vyběhl do obchodu, nakoupil prázdná DVD, nakoupil krabičky a nechal si barevně vytisknout pár bookletů. Během večera pár kousků stihnu vypálit pro vážné zájemce… jenže domů jsme se vrátili asi v jednu. Co naplat, když přijela návštěva z Brna. Nemohli jsme se nechat zahanbit a zbaběle prchnout z hospody, ještě by si mysleli, že neumíme pít…

Přes noc jsem stihnul vypálit jenom čtyři kousky. Nakonec se mi všechny až na jeden, který si svého zájemce našel, někde potratily; kdo ví, kde jim je konec. Mohl jsem si ten spánek klidně dopřát. No, jednou to alespoň budou slavné artefakty…

Jenže to byl teprve začátek. Díky tomuhle zpoždění jsme prošvihli i tu první vlnu prodejů, v níž jsme doufali, že několik kusů prodáme. Místo raketového startu přišla vidina prodělku a katastrofy, která nás ještě dnes děsí ve snech.

V marné snaze dokázat, že jde o fanouškovský a amatérský projekt, prosadil jsem si i co nejnižší cenu. V praxi to znamená, že i když prodáme všechny kousky, nevyděláme si ani na suchý rohlík.

Druhá jobovka přišla v okamžiku, kdy jsem doma dodané DVD konečně spustil. No, nevěřili byste, co se stalo.

Samozřejmě, že když jsem dal vše dohromady, poctivě jsem to kontroloval. A protože vím, že jedny oči toho nevidí tolik, co několik párů očí, věc jsem vypálil na dvě zkušební placky a ty nechal zkontrolovat několika dobrovolníky. Opravili jsme nějaké chyby, doplnili, co chybělo, finální verzi jsem opět zkontroloval, opět vypálil, opět nechal zkontrolovat.

Připravena k vydání.

Podklady jsem odnesl do firmy a říkal si, že to nejhorší mám za sebou.

A dodnes, mí milí čtenáři, dodnes nedokážu pochopit, jak je možné, že jsem tam odnesl verzi předposlední. Nevím, co jsem kde překopíroval špatně a jsem si i teď naprosto jistý, že jsem nikde nic nezkonil, jenže skutečnost je jiná.

Takže v jisté části místo odpovídajícího textu naleznete pouze poznámku „bla bla bla, tady bude text“. Věřte mi, není to výsměch – vlastně je, ale to se jenom svět vysmívá mě. Abych tuhle chybu napravil, tak tady máte ten text v plném znění, bez „blablaní“:

Polomrtvý je amatérský filmový projekt, natáčený partou lidí, složenou převážně z řad historických šermířů a fantazáků.

Milovat (či nenávidět) by nás mohli zejména fanoušci série Heroes of Might and Magic, předlohou nám totiž byla stejnojmenná kampaň z jejího čtvrtého dílu.

Polomrtvý je temný fantasy příběh plný magie, soubojů, zrady a spousty situací, které jsme ve filmech vždycky chtěli vidět - až jsme se jednou rozhodli, že si je natočíme sami. Na natáčení filmu se personálně či materiálně podílelo již šest šermířských skupin, autorský soundtrack je z dílny profesionálního DJe Filla-B (jeho hudbu jste mohli zaslechnout například v obou knižních trailerech). Natáčení probíhá již třetím rokem po víceméně celých Čechách, znalec zde pozná například Curii Vitkov, zámek v Jindřichově Hradci, či některá z krásných pražských zákoutí.

Letos na podzim dokončujeme sbírání materiálu a naplno rozjíždíme střih a postprodukci díla. Avšak kdy konkrétně budeme hotovi, to vědí jen bohové. Žádné médium mezi sebou nemáme, pročež datum premiéry filmu zůstává i pro nás stále velkou neznámou…

Film je zamýšlen čistě jako herní tribute, a bude volně ke stažení.

Více o projektu se dozvíte na našich webových stránkách na adrese www.polomrtvy.cz. Závěrem bychom rádi zmínili citát jednoho nejmenovaného spolutvůrce filmu “My víme, že nejsme dokonalý, tak nám to prosimvás moc nezdůrazňujte…”

 

K zakoupení je jak na stránkách nakladatele, tak i ve vybraných pražských knihkupectvích. Jednak je to dvojice obchodů patřících distribuční firmě Seqoy (Krakatit a Čáslavská) a knihkupectví Londýnská. Pokud je tady nakupování přes e-shopy neosobní, můžete vyzkoušet některý z nich. Můžu je vřele doporučit.

Tak to je konec pohádky. Co dalšího nás čeká? Raději si netroufám odhadovat. DVD je v tuto chvíli venku, je k dispozici a doufám, že se dostane do těch správných rukou. Zkuste ho. Užijte si ho…

 

Dodatek z roku 2013

Nakonec se vše víceméně podařilo. Nemusíme placky prodávat jako plašítka na holuby, posluchači je chválí a dokonce jsme úspěšně vyzkoušeli i elektronický prodej. A protože tonakonec dopadlo vcelku příjemně, Straky na vrbě chystají další audioknihu: tentokrát Zelenou od Martina D. Antonína. Takže jako každá správná pohádka, i tahle má nakonec dobrý konec…