Letošní Festival fantazie trval strašně dlouho, ale objevil jsem se až poslední víkend. Na jednoho introverta tak akorát. A to se mi osud snažil cestu všelijak překřížit - včetně několika popadaných stromů, do kterých jsme motoráčkem při cestě z Havlíčkova brodu trošičku narazili - avšak jen trošičku, protože na místo jsme dojeli.
Užil jsem si procházku v dešti, následné posezení u piva, dlouhou noc, dlouhé ráno, další pivo, další posezení a tak dále až do doby, než člověk zase odjížděl. Prostě klasický con se vším všudy.
Stihl jsem i pár přednášek. Mnoho jich nebylo, ale aspoň jsem viděl živého amerického spisovatele a několik živých českých spisovatelů. Dawid Weber byl obrovský chlap a když jsem ho poslouchal, tak jsem si říkal, že bych chtěl mít jednou stejný nadhled a stejně bezprostředně vyprávět jako uměl on. Po velké chválejsem navštívil pořad Uffolněte se, prosím a neodcházel jsem zklamaný. Chváliči nelhali. Oproti loňsku jsem stihl i závěrečný fantasyvečer, ale nejvíc mě na tom bavilo stejně to, když se na pódiu objevili kamarádi a křtili svoje nový knížky - tím myslím Honzu Kotouče a JWP. Honza navíc vyhrál cenu Aeronautilus za nejlepší knihu, takže jeho radost stejně nebude trvat dlouho, protože si ho najdu, uškrtím a cenumu ukradnu ;-) A navíc jsem stihl i ty své dvapořady, což je možná nejhlavnější.
První byl třetí slet autorů fantastiky. Posadil jsem se vedle velkých pánů spisovatelů a připadal si díky tomu alespoň na chvíli připadal také jako spisovatel. A dokonce jsem i něco podepsal, což zahřálo u srdíčka.
A hned poté přišla na řadu velká premiéra velkého besedo-přednáško-divadlo-workshopu. Jak přesně to nazvat nevím, ale brzy zde uveřejním fotogalerii, tak si uděláte představu sami. Rozhodně nešlo o obyčené povídání, ale snahou bylo do děje zapojit diváky a nechat je, aby si to celé prožili sami. A tekla při tom i krev!
Prý odcházeli spokojení a nadšení. Každopádně, reprízy se chystají, tak kdo nestihl, o zážitek nepřijde.
Celkově jsem si to docela užil. S obdivem sleduji, jak komfort návštěvníka roste. Příjemný personál, méně problémů, více služeb… neodjížděl jsem nespokojen (nebýt nespolehlivého idosu) a doufám, že nespokojeni nebyli ani ostatní účastníci conu, a že ti, kteří se nebáli přijít na přednášku neznámého autora, si to užili ještě stokrát víc!