Míla nepíšící, ale oceněný

Je to tak. Na psaní už moc času nezbývá – pokud nepočítáme všechny ty vedlejšáky jako je práce nebo časopisy (třeba nedávno jsem ve velkém popravoval asi patnáct historických osobností). K příběhům se mi nedaří dostat, i když se mi nedávno zdálo, že jsem začal psát povídku. Byl to to super sen a super začátek, jenže jak už to se sny bývá, co jsem napsal si nepamatuji. Škoda.

Pak jsem si uvědomil, že mám jednu věc připravenou k vydání a že už víc jak rok mi nakladatel neodpovídá ani na opakované dotazy, takže to předám jinam (není to beletrie, je to historie, ale bude to super :-) ). Ale ani to ze mě spisovatele znovu neudělá.

Naštěstí jsou tu různé ceny. První, která se týká psaní a není to ocenění z literární soutěže, kde jsem měl štěstí na slabý ročník, jsem dostal nedávno. Zlí jazykové tvrdí, že to dostane každý,kdo má na správném místě správného kamaráda, ale to by znamenalo, že kamarádů je u nás hrozně málo a tomu se mi nechce věřit. Od roku 1990, kdy tahle cena byla vyhlášená poprvé, jí získalo totiž jenom deset Čechů. Jedním z nich jsem od letoška i já.

Jde o ceny udělované European Science Fiction Society, takže konkurence je veliká. Člověk vlastně stojí proti celé Evropě, i když v této kategorii jenom symbolicky. Nicméně v rámci Česka už jde o opravdový “boj”.

“These Awards are granted according to the suggestions from the National Delegates to a young writer or artist from each European Country.”

Tak či onak je to moc hezká cena. A jsem za ní rád. Skoro si říkám, že by člověk měl začít znovu psát, aby nebyla perlou hozenou svini. Tak třeba se to povede…