Co přinesl CONiáš

CONiáš, dnes již tradiční akce v Městské knihovně v Praze, přinesl hned několik věcí, které stojí za zmínku.

Tou první byl křest knihy Mrtví muži netančí, která skutečně vyšla a je od té chvíle volně k dostání. Bohužel se nepovedlo dostat na křest bonusové DVD, což se ukázalo jako docela smutná věc.

Křest se myslím povedl, dokonce i skrze moji “vymyšlenost” nevznikl problém. Víceméně divadelní scénka se povedla, šermíři nikoho nezapíchli (alespoň ne nikoho, kdo by neměl být zapíchnut) a celou scénku pak i díky kouzlu, které vracelo čas, svedli zahrát pozpátku –  včetně soubojů!

 

Druhým plodem CONiáše pro měn bylo vyhlašování výsledků publicistické soutěže “Gandalfovo brko a Sauronvo pero” o nejlepší a nejhorší publicistický text o fantastice v minulém roce.

Nejhorší text získal za svůj postoj ke komiksům Ludvík Vaculík, z urputného a napínavého boje o ten nejlepší text nakonec s velkou dávkou štěstí vzešel ten můj, což mě velice potěšilo. Získal jsem “krásné velké nic” za sérii Hrdinové třicetileté války a tím pádem jsem tuto cenu vybojoval i pro časopis Pevnost, v němž tato série vycházela.

 

No, a to je asi tak všechno…  Kromě takových samozřejmostí, že to byla prima akce s prima lidmi a že i když jsem si ji vlastně skoro vůbec jako organizátor neuzžil, přesto z ní mám dobrý pocit…

 

Pokud by vás zajímalo více, nabízím odkazy na některé reportáže, které se již na webu objevily od jiných autorů: